Výcvikový tábor 2010
Týdenní setkání letošního roku proběhlo první červencový víkend a bylo ve znamení tropických veder. Pejskům to nebylo zrovna příjemné a proto byl upraven i výcvikový program. Ještěže jezera jsou na dosah, jejich využití a to jak k výcviku tak ke koupání bylo stoprocentní. Účast akce byla velmi hojná. Co se týká skladby plemen, měl jsem spolu s týmem výcvikářů tu čest přivítat téměř všechny zástupce ohařů, za malá plemena se účastnil staford a bordíci a za slídiče to byli kokříci, jediný retrívr a zástupce amerického vodního španěla, Adélka.
A jak vlastně výcvik probíhal??? Začali jsme v neděli, pracovní skupiny byli rozděleny podle plemenné, pracovní / ohaři,slídiři a malá plemena / příslušnosti, ohařů bylo nejvíce a proto na ně také byli tři výcvikáři, díky jejich zkušenostem nebylo problémem cvičit výmara se setrem či fouskem,i u malých plemen se Martina Havlová sice zapotila,ale hlavně ze sluníčka,bylo vedro,ostatní výcvikové věci zvládá levou zadní a její tým byl vyhodnocen jako nejlepší ze všech skupin ,i když při středečním kynologickém soudu měli několik prohřešků... Specialista na slídiče Lucka Kolouchová měla ve svém týmu hlavně kokříky a vodního španěla. Tito šikovní pejsci, kteří jsou k vidění daleko více na výstavách než na výcviku, úspěšně prokazovali své kvality, Lucce to jde, ví už jak na to, kokříci pracující na vlečkách, ztracené a hlásící v podrostu nejsou zas takovým běžným jevem. Ohařům se věnovala Zuzka Nýčová, je to už výcvikový matador, Zuzka jezdí již několik let a její učitelské schopnosti jsou léty vytříbeny, vynikající výcvikář se smyslem pro humor (vlak jel Zuzi...).O další pejsky jsem se staral já a Pavel Zonygů, většina práce probíhala na posečeném jetelinovém poli, louce a v pobřežní krytině kolem jezera a samozřejmě na jezeře samotném kde kromě vody je k dispozici i rákosí v několika obměnách, od lehkého po nejtěžší. Letos jsme opět přivítali skupinku českých fousků z Belgie, tito naši přátelé již jezdí tradičně a s nimi také Marian s Janou a šampionem Borkem, roste mu nástupce, mladý Honzík je krásný a šikovný. Mezi další plemena, která se účastnila, patřili v poměrně hojném počtu výmarští ohaři, dále madarští ohaři, kraťas, gordonečka a moji pejsci Muška,averňanda, a Umbra, italka.
Mimo práci jsme si užili i zábavu, formou dvou návštěv vinných sklípků a ve středu proběhla soukrommá výstava, na kterou přijal pozvání i rozhodčí, pan Tomaštík. Po výstavě, na které jsme zadali spoustu titulů, následoval doprovodný program, při kterém jsme vyhodnotili nejlepší pracovní tým, pasoval jsem nové výcvikáře a poté nastal kynologický soud, při kterém jsme řešili prohřešky, kterých se dopustili vůdci při výcviku, akce byle žertovně pojata a chci poděkovat účastníkúm za osobní nasazení, některá fota jsou právě z něj, takže aportující nebo vystavující vůdce jsme opravdu viděli...
Závěrem bych chtěl všem kteří se účastnili vyslovit pochvalu a vděk za nádherně prožitý týden,specielně tedy výcvikářům a samo i vůdcům kteří nemalou měrou přispěli k pohodě a úspěchu akce.
Závěrem bych chtěl všem kteří se účastnili vyslovit pochvalu a vděk za nádherně prožitý týden,specielně tedy výcvikářům a samo i vůdcům kteří nemalou měrou přispěli k pohodě a úspěchu akce.
Fotogalerie:
Pár slov výcvikářky Lucky Kolouchové
Mně svěřená skupinka slídičů byla malá – a o to intenzivněji jsme mohli trénovat. Kromě mého kokra Benjiho sestávala z kokra Endyho a jeho paničky Evy, americké vodní španěly a její paničky, obou Adélek, a od středy také z mladičké kokršpanělky Casey a jejího páníčka Pavla a paničky Jany. Bohužel terén – vysoká kukuřice anebo nízce pokosené pole – nepřál slídění, s tím ale naši miláčci velký problém nemají. Ranní a večerní nácviky jsme trávili buďto na hluboké vodě, rákosu a pobřežní krytině nebo na mělké vodě, jednou jsme si vyrazili i do pravého lužního lesa plného krvežíznivých komárů na nácvik barvy. A jak si naše parta vedla?
Tříletý Benji má dlouhodobý problém s aportem, způsobený jeho paličatostí a mou liknavostí. Teplou nosí, ale studená mu pod nos nejde – po táboře nosí i studenou pernatou a dělá vlečky s bažantem či holuba. Jen aport z vody zůstává velkým problémem, pes nosí z vody leccos, jen ne zvěř. Vypadá to, že na PZ letos nepůjdeme, spíš to vidím na LZ, protože barva nám jde dobře.
Další kokr,dvouletý zlaťák Endy,má problém s kázní – respektive problém má jeho panička, která si potřebuje ujasnit, kolik a proč dává povelů a jakým tónem. Pejsek pěkně hledá, začíná s barvou a jde mu to a vášnivě aportuje ze sebevětšího botelu cokoliv,co není zvěř. Zvěř zatím nebere a je třeba dál pracovat i na poslušnosti – chůze u nohy a rychlé přivolání s aportem také zatím není to ono. Pes je ale šikovný a chuťový, když se mu dostane trošku více disciplíny a panička se s ním nebude o aporty přetahovat, bude z něj super pracant. Na ZV každopádně už má.
Dvouletá exotka, americká vodní španělka Adélka, si za týden užila spoustu ošahávání, koukání do mordy aj – fenka je plašší k lidem, což vadí např při výstavách. Docílili jsme toho, že si několikrát nechala zkontrolovat chrup. Adélka má takřka perfektní aport (jen ta voda s výstřelem je třeba doladit), skvěle hledá a je hlasitá na stopě, i 12ti hodinovou barvu zvládla napoprvé s jednou malou chybičkou. I panička si zaslouží pochvalu, je důsledná,možná až tvrdá při vymáhání splnění povelu. Tato hnědá kráska je důkazem toho, že plemeno AWS si zaslouží větší rozšíření. Adélky spolu zatím složily ZV, letos se chystají na BZ a PZ.
Ve středu nám dorazila poslední účastnice, 10ti měsíční kokřička Casey z chovu naší kamarádky Martiny Králové. Cassinka je velmi vlohová, temperamentní fenka s vrozeným aportem, s chutí nosila atrapy, vypracovávala dlouhé vlečky s bažantem (bez aportu, zvěř zatím nenosí, tak chuťové zvíře je škoda lámat předčasně, až dospěje, zvěř nebude problém), krásně hledala – a její specialitou byla voda, z té jsme ji nemohli dostat, pro dummíka šla i do hustého rákosu. Tato fenka má před sebou skvělou pracovní budoucnost, svému páníčkovi, myslivci Pavlovi, bude jistě platnou pomocnicí.
Myslím, že za týden jsme zvládli spoustu práce, díky vodě jsme se neupekli a nepřišli o chuť do práce – a dokázali, že navzdory poněkud nepraktické údržbě srsti jsou i malí slídiči pravými loveckými psy.
Pár slov Martiny Havlové
Výcviková skupina malých plemen nebyla sice velká, ale jistě bezvadně pracující.
Pracovali jsme na hluboké vodě, v houštinách, v lužním lese – spolu se skupinou slídičů, čímž děkuji Lucce, že nás vzala pod ochranná křídla a případně pomohla radou.
Indy, mladý devítiměsíční Chesapeake Bay Retrívr, se svou vůdkyní Janou byli dvojkou dychtivou se cokoliv učit. Tito psi byli vyšlechtěni pro přinášení kachny z vody, což Indy umí jak s kachnou, s holubem i damíky. Předvedl krásné přinášení z vody včetně předsednutí a předání, za které by se nemusel stydět žádný ohař. Ztracená se mu moc líbila, někdy králík tak moc, že si s ním chtěl i pohrát. Vylepšit by potřeboval slídění, ale k tomu nám nepřál terén. Rozhodně se neztratí na OVVR, kam se Jana s Indym chystají a ani na ZV.
Další dvojicí byl americký stafordšírský teriér Fad ( krásný kulturista, svaly na něm jen hrají) s Kájou. Plemeno bylo původně šlechtěno na zápas s býky, dnes se používá na naháňku na zvěř černou ( divočáky) . Dvouletý Fad pracoval pod Kájiným vedením precizně, je vidět, že ho má zcela zvládnutého. Je ve svém mladém věku opravdu zodpovědná. Pracovali jsme na nahánění, které si hodně vylepšil. Slídění mu jde také dobře, práci na barvě bude muset vylepšit. Při aportu z vody byl přejmenován na motorový člun, tedy krásná práce. Bohužel zakončil výcvik zatrhnutím drápu a tak musel poslední den odpočívat. Zvládl by vlohy, na BZ a LZ musí dopilovat barvu.
Dalším teriérem byla Fanynka, tříletá fena border teriéra, spolu se svým tříměsíčním štěnětem Nickym. Nick byl takříkajíc na čumendu, tedy správně na socializaci. Fany si potřebovala znovu osvěžit vše, co umí, ale bohužel po víc jak půlroce zapomněla. Má už za sebou LZ, BZH, ale u mě je teprve krátce a musíme se sehrát. Pěkně se znovu dostává do pracovní kondice, jen barva nás trochu zlobila, ale vše dopilujeme.
Týden se dle mého názoru vydařil, pejsci i jejich paničky se určitě dost naučili, tak jako já od nich. Prošli jsme i teorii ve zkušebních řádech, naučili se nahlásit na zkouškách rozhodčím, jen doufám, že si Jana vytáhne los číslo 5. Atmosféra byla víc než přátelská, což dokázal i společný výlet se slídiči do Lednicko – Valtického areálu.
Zpráva Zuzky Nýčové
Dostala jsem od Mirka za úkol, napsat pár slov o ohařích, s kterými jsem měla tu čest pocvičit.
Nejvíce zastoupené plemeno bylo výmarský ohař. Nebudu zmiňovat výkony Granda – profesionála a Eriky, která nyní jezdí jako můj doprovod a dozor Fridy :-D. Výborné výkony podával Ayrony – spolehlivý aport a výborné hledání, své kvality potvrdil absolvováním lesních zkoušek s plným počtem bodů, myslím, že tento pejsek se svojí vůdkyní toho mají ještě hodně před sebou. Další šikovná výmarka byla Kara – spolehlivý aport sice v pomalejším tempu, ale jako jediná dohledala všechny atrapy a aporty při dohledávce 4 pohozených, problém nebyl ani s aportem z hluboké vody. Další výmar Dar, taky velice šikovný, spolehlivý v aportech, předváděl rychlé a systematické hledání v poli, škoda jen té averze k vodě. Další zástupce výmarů byly dvě fenky Abby a Brook – o rok starší Abby krásně aportuje zvěř a ani Brook se nenechala zahanbit a už začíná hezky aportovat zvěř.
Další početně zastoupené plemeno bylo naše národní – český fousek. Dohled jako loni měl matador a šampion Borek, který zde dohlížel na své syny. Opravdu šikovní byli Hezky a Enzor, obzvláště Hezky má velice rychlé, ale systematické hledání, jak jsem zahlédla u vody, tak oba nemají ani problém s aporty z těžkého rákosí. Další fous Honza byl ze začátku hledání trochu svázaný, ale ke konci se zlepšoval. Ir mě velice překvapil, ve svém mladém věku zvládá krásně vlečky, dohledávky, klube se z něj velice šikovný pes.
Další plemeno – maďarský ohař, zde byl zastoupen dvěma jedinci a to Byronem a Corou. Byronek předvedl pěkné hledání a spolehlivé aporty, zlepšil se i na ochotě na hluboké vodě, Cora začíná aportovat zvěř a tak tam je potřeba to ještě trochu doladit, ale je to velice šikovná fenečka.
Kraťasové – Frida, si občas něco procvičila aby nezapomněla :-), Chris je velice šikovný pes se spolehlivým aportem, což dokázal i svým prvním aportem kachny z hluboké vody, kdy jen trošinku zaváhal a předpisově vynesl a odevzdal. Velice hezky vystavoval i vypuštěného králíka.
Gordonka Indy se jeví jako velmi vlohová, i když se u ní začalo s loveckým výcvikem až ve 2 letech, tak myslím, že se její velmi mladá panička hodně naučila a že to spolu zúročí a uvidíme je na nějakých zkouškách.
Bohužel jsem letos byla na táboře jen 3 výcvikové dny, tudíž nevím, jak se skupina ohařů zdokonalovala ve výcviku a pár ohařů jsem při práci ani neviděla, protože zástupců ohařů bylo na táboře nejvíce a byli na ně vyčleněni 3 výcvikáři. Takže by to měl Mirek doplnit :-)